Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl významným českým spisovatelem, básníkem, dramatikem, novinářem a překladatelem. Proslavil se zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Ta vznikla jako slovní doprovod k cyklu kreseb Stanislava Lolka. Její humorný příběh, život v myslivně i pozdější útěk zpracoval v roce 1924 Těsnohlídkův kamarád Leoš Janáček do známé opery PŘÍHODY LIŠKY BYSTOUŠKY. Dnes se mohou děti i dospělí diváci seznámit s osudy mazané lištičky v animovaném TV seriálu, spojeným s podmanivým hlasem vypravěče K. Högera.   

Narodil se v Čáslavi, kde mimo jiné započal svá studia. Po čtyřech letech, v roce 1901 v Hradci Králové úspěšně odmaturoval. Téhož roku pod pseudonymem Arnošt Bellis vydává jako začínající umělec báseň v brněnském časopise Morava. Následovala nedokončená studia na Filosofické fakultě České univerzity v Praze se zaměřením na češtinu, zeměpis a francouzštinu a vstup do společnosti S. K. Neumanna. 

Ve svých prvních básnických prózách čerpal Těsnohlídek z temné dekadentní a symbolistické poetiky. Motivy smrti, nenaplněné lásky, snů a melancholie však neopouští ani ve své pozdější tvorbě – především v básnické sbírce Den, kterou věnoval tragicky zemřelé manželce Kaje, s jejíž smrtí se nikdy nevyrovnal. Ve sbírce Rozbitý stůl zachytil svůj tragický životní pocit a duševní krizi, knihu však nestačil dokončit, byla vydána až po jeho smrti v roce 1935. Také jeho život končí tragicky. V lednu 1928 se v redakci Lidových novin postřelil a za několik hodin na následky zranění zemřel.  

Popularitu si získal především jako fejetonista a soudničkář. V těchto žurnalistických žánrech vynikala jeho schopnost zachytit životní styl a osudy figurek z periférie města a okraje společnosti. Dokázal mistrně imitovat jejich mluvený projev včetně hantýrky.  

Těsnohlídek také napsal románovou trilogii zasazenou do brněnské periférie, kterou tvoří díly Poseidon , Poťóchlencovi příběhové  a Kolonia Kutejsk  původně vycházející jako četba na pokračování v Lidových novinách. 

Založil tradici rozsvícení vánočního stromu na náměstí Svobody v Brně, které bylo spojeno se sbírkou na děti bez domova. Ta se rozšířila do dalších měst, což umožnilo z vybraných peněz založit dětský domov Dagmar.

Dílo:

Básnická tvorba: Nénie  (1902), Den (1923), Rolnička (1926), Rozbitý stůl (1935)

Próza: Dva mezi ostatními (1906), Květy v jíní (1908), Paví oko (1922), Poseidon (1916), Kolonia Kutejsík (1922), Vrba zelená (1925), Demänová (1926)

Pro děti: Čimčírek a chlapci (1922), Zlaté dni (1926), Cvrček na cestách (1927), Nové království (1927), Liška Bystrouška (1920)

Dramata: Panenky (1906), Příval (1928)