Čáslavský hrádek

Nejstarší prokazatelné osídlení Čáslavi spadá do počátku neolitu (6.–5. století před naším letopočtem). Slovanské osídlení se datuje od 9. století a je spojováno se Slavníkovci. Jejich centrem se stal Hrádek. V 11. století se stal přemyslovským správním hradištěm. Původně mělo hradiště charakter ostrohu obtékaného ze tří stran vodou a spojeného úzkou šíjí s planinou, na níž později vzniklo vrcholně středověké město.

Čáslavský hrádek se nachází nedaleko Podměstského rybníka a je dnes součástí lesoparku Vodranty.

Nejstarší stopy zde zanechali již paleolitičtí lovci a sběrači, kteří putovali krajem při pronásledování zvěře. Na konci pravěku byl Hrádek nepochybně centrem řemeslné výroby, o čemž svědčí četné nálezy. V 9. století našeho letopočtu vyrostlo v těchto místech slovanské hradiště, které se postupně stávalo správním a náboženským centrem, což dokládá i nález drobné nádobky s hlavou beránka. Ve slovanské vrstvě byl nalezen i tzv. langobardský prsten, vyrobený ze zlata někdy v 7. století, zdobený delfínky. Nejpozději v 10. století zde byla vybudována pravděpodobně dřevěná kaple, později kostel Panny Marie obklopený hřbitovem. Kostelík zanikl během husitských válek. 

Po zlomení moci Slavníkovců se sídliště stává centrem Čáslavské provincie, z níž se později vyvinul Čáslavský kraj. To již bylo sídliště hradem. Od 60. let 13. století, kdy začalo být budováno město, začíná význam Hrádku, tehdy označovaného Hradiště, upadat. 

V 16. stoleti zde byly vinice, jejichž terasy jsou dosud patrné. V letech 1841–1842 vybudovali měšťané na louce nad Hrádkem pivovar a samotný Hrádek osázeli stromy. 

Muzejní spolek Včela čáslavská podnikl, pod vedením Klimenta Čermáka, v letech 1883–1887 velký archeologický výzkum. Nálezy byly uloženy a dodnes jsou vystaveny v místním muzeu.

V roce 2016 zde byla otevřena venkovní expozice osvětlující historii tohoto místa.