Stolpersteine

Stolpersteine se nazývají také kameny zmizelých nebo pamětní kameny na památku obětí holocaustu. Přesný překlad je obtížný, stolpern je německy zakopnout. Slovo Stolpersteine tak v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Stolpersteine, betonové kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 cm s nápisem na horní mosazné desce, tak vybízejí kolemjdoucí, aby se zastavili a sklonili se k jménu oběti, vyraženému na kostce.

Jejich autorem je světoznámý německý sochař Günter Demnig. S myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposled bydlel před deportací do koncentračního tábora, přišel v roce 1993/94. Jeho původním záměrem bylo položit 6 milionů kamenů na památku všech obětí. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, potom v Berlíně a dalších německých městech. Nyní je v Evropě umístěno přes 80 tisíc těchto drobných památek. Nápis na každé tabulce je vyražen ručně.

Kameny jsou instalovány díky úsilí dr. Sevic Müllera a Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a můžete si tak i v Čáslavi projít trasu "Zmizelých osob", které zde před válkou žily. 

23 čáslavských Stolpersteine:

3 v ulici Váchova

Rudolf Seidmann  narozen roku 1921. Byl deportován roku 1942 do Terezína. O rok později umírá v koncentračním táboře Osvětim.

Zdenka Weinerová narozena roku 1890 a Ida Weinerová narozena roku 1899. Obě byly deportovány roku 1942. Ještě tentýž rok umírá v pracovním táboře Trawniki.

9 v ulici 28. října

Kamila Erbsteinová narozena v roce 1869. V roce 1942, podobně jako její čáslavští sousedé židovského původu, byla deportována do Terezínského ghetta. Tentýž rok umírá.

Manželé, Josef a Olga, Eisnerovi se svými třemi dětmi (Jiří, Miloš a Heda) přistěhovali se z Růžodolu u Liberce do vily krátce po vyhlášení Mnichovské dohody. MUDr. Eisner měl v Čáslavi ordinaci, kterou byl bohužel vzhledem k antisemitským omezením v Protektorátu Čechy a Morava nucen zavřít. Krátce po prvních omezeních podléhá rakovině paní Eisnerová. Zbylí členové rodiny Eisnerových umírají v koncentračních táborech.

Eleonora Trentinová narozena v roce 1900. Ve svých 42 letech byla deportována do Terezínského ghetta a následně do pracovního tábora Trawniki, kde byla zavražděna.

2 v ulici Jablonského

Adolf (1871) a Klára (1879) Pacovští byli deportování v červnu 1942 do Terezínského ghetta, odkud byli následně odvezeni do koncentračního tábora Treblinka, kde byli oba tentýž rok zavražděni.

9 v ulici Jana Karafiáta

Sourozenci Jiří (1937) a  Sonja (1930) Roubíčkovi byli v červnu roku 1942 odvezeni do Terezínského ghetta. O týden později byli deportováni do pracovního tábora Trawniki, kde byli oba zavražděni.

Kornelie Sternová (1891) byla z Čáslavi roku 1942 deportována do Terezínského ghetta. Odtud byla transportována téhož roku do pracovního tábora Trawniki, kde později umírá.

Žofie Příhonská (1894) byla společně se svými sousedy odvezena do Terezínského ghetta roku 1942. Odtud je transportována do koncentračního tábora Treblinka, kde je téhož roku (1942) zavražděna.

Ida Weilová (1894) byla ze svého rodného města odvezena roku 1942 společně se svými sousedy židovského původu do Terezínského ghetta. Kde je téhož roku zavražděna v pracovním táboře Trawniki.

Manželé Bedřiška (narozena 1894) a František (1893) Lustigovi byli v roce 1942 odvezeni z rodného města Čáslavi do Terezínského ghetta. Zde byli téhož roku rozděleni. Bedřiška byla deportována do pracovního tábora Trawniki, kde byla zavražděna. František je přidělen do transportu do koncentračního tábora Majdenek, kde, podobně jako jeho žena, umírá.

Bedřiška Beranová (1862) byla z rodného města Čáslavi deportována v červnu 1942 do Terezínského ghetta. Téhož roku byla odvezena do koncentračního tábora Treblinka, kde je zavražděna.

Rodina Körnerova, Bruno (narozen 1885), Marie (1890) a  jejich dcera Rosa (narozena 1914) byli odvezeni z rodného města Čáslavi v roce 1942 do Terezínského ghetta. Rodina byla téhož roku zavražděna v pracovním táboře Trawniki.

Posledních 9 Stolpersteine v ulici J. Karafiáta instaloval přímo sám autor Günter Demnig dne 14. 7. 2022.

Odkaz na NFDL: https://www.nfdl.cz/